Anansi, Ilkúrruki Ó Ilkinosîn
Ghanaian folktale
Wiehan de Jager

Nélotu olámeyu sapúk enkóp. Nélau iltung'aná entóki nányâ, metélekú ilkúrruki. Óre te enkákenya, néyok ilkúrrúki áapuo olchaní otíi empólos ó olkejú áanya ilng'anayíó. Néshoru áayaki ilmáréíta lenyê te âng. Néng'uarr Anansi peê étûm siî nínye ilng'anayíó laáíjo lélô. Nédamu énáâs. Káa éídim ataása?

1

Nédamishó Anansi olêng. Néelie enkorónko iltúli, nédumu enkití motí páa kélo ayiayá ilkúrruki. Néjoki, "áómón intáí énchoóki enkíma, amû etúá enáai." Óre epikakiní enkímá, nétonie ilng'anayíó. Nérep ilng'ánayio iltúli. Óre peê éíshórî enkímá, néísarrísar te kúrûm aló áng. Páa kélo atón anyá ilng'anayíó lenyéna.

2

Káke eitú erapósh Anansi ilng'ánayio óowá. Néshukúnye. Néígil aás ínâ. Óre peê eshukúnye énê uní, némuso ilkúrrúki. Néíkilíkuan Anansi áajoki, "káji eikunúno enâ kíma néméékúré adé épôk?" Néwalikí ajokí, "kégíra ayé éítû aitabáya." Káke etiákitâ ilkúrrúki, "kítayioloitô áajo endáa âng íyíéú." Néjokí Anansi ilkúrruki, "mmê esípátá inâ." Néíteru adanyá aishír.

3

Néíng'urrie ilkúrrúki Anansi. Néíshori inkopír naálotie te aí. Néíriamári póoki áapuo áanya ilng'anayíó. Óre edaá, néaku kékerr Anansi ilng'anayíó pookí ajó ilenyéna. Néaku kébuak ajó, "olaláí ilô, nánú náíterá adól." Nédumu ilng'anayíó apík olbéné. Néaku ninyé náata ilng'anayíó néméáta ilkúrrúki.

4

Néoru ilkúrrúki Anansi inaipúko enyê. Népuo áaing'uaa etií olchaní. Néíteru amutú. Nélau énáâs. Néjo, "imatón siî tené intarasí. Káípid aló te aí énaa ilkúrruki." Néng'as ayáng. Páa kéípid ajó áló te aí. Nésulakíno atúa enkáré nabóre ilkínosîn.

5

Néshipa ilkínosîn olêng. Meáta oléméyíéú néíteru anyá. Néíshir Anansi ajó, "óóí éntapaláki. Árá nabô inyî apá naiminá, néítu áíkata áatumí. Intáí ilé dukúya lé olmáréí lâng láítérua atúm." Néíshir olêng oméíng'urríé ilkínosîn.

6

Néjokí olkínos botór, "ékíyiolóu áajo íra nabô âng teníok enkáré natíi esárng'ab énaa iyíóók." Néítarasáki emókór natíi enkáre ng'íro. Néjo Anansi, "eyía énaa enapá naitóbir kóko láí." Nétur engúmótó te enkéju é síádí, nédany emókór te enkéju é dukúya. Óre eitaakúno kéokíto, né́íbukóri ajíng enadúóó gúmótó natuturó.

7

Néítaakúno Anansi ajó, "emelók taá amû!" Néjo ilkínosîn, "kírukô taá ajó írá nabô âng." Néísho ilkínosîn Anansi metáboitarê te enkapuné ínâ kewaríé. Néjokí Anansi ilkinosîn egirá aimúg, "káínósaki intáí enkatiní áí táaisére tádekenyá."

8

Óre étôn éítû éílépû enkólong, néínyeyie Anansi olkinós obô. Néjokí, "káyieu nálo arikú enkitók áí ó inkéra áainéí peê áaponú áaretoki mainósu enkatiní áí aitobirakí. Néaku íntalang'áki mashómo lídô kékún arikú étôn éítû einyotóto ilkúlikáí."

9

Káke eitú eshipakíno olkínos tenéínyeyíéki tádekenyá olêng. Káke étásáyíá Anansi ajokí, "táretúóki siî aké amû iyíé ódup ataára enkáré te nánu." Néíruk olkínos. Nénap Anansi te enkóriong ometábaikí lídô kékún. Óre aké peê eitadouní Anansi, néísarrísar aló. Néjokí olkinós peê erreshú. Néísik aisudorí te oó inkujít.

10

Óre énaa enikidôl oshî, étón apáke egirá olkínos aanyú Anansi. Enkumé ó inkonyék aké enyéna náalió te shumatá é enkáré.

11
You are free to download, copy, translate or adapt this story and use the illustrations as long as you attribute in the following way:
Anansi, Ilkúrruki Ó Ilkinosîn
Author - Ghanaian folktale
Translation - Leonard Kotikash
Illustration - Wiehan de Jager
Language - Maa
Level - Longer paragraphs